Daseinsanalýza
pro účastníky kurzu „Vyber si svůj výcvik“, Fokus 2014
Jindřich Holý
Tel:607944546
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Červenka
Tel.: 605 936 605
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Setkání těch, kdo psychoterapii dělají a psychoterapeutickou průpravu poskytují s těmi, kdo psychoterapii dělat chtějí je také setkání psychoterapeutické minulosti s budoucností. Osobní smysl představy, který zájemce k psychoterapii vede, může být dokonce důležitější než její institucionální současnost nebo objevná minulost. Zakladatelé psychoterapeutických směrů především byli. Garanti, lektoři a výcvikoví terapeuti tu jsou. Vy, účastníci kurzu však psychoterapeuty budete. Budete léčit nejen z psychoterapeutických dědictví, z churavění a znamenitostí své doby, ale především z porozumění vlastnímu zdraví, z původnosti vlastních inklinací ke zdraví a nemoci. Vaše dnes ještě mnoho neovlivněná, nehotová, ale o to původnější a živější představa psychoterapie může být pro celek a strukturu vašeho psychoterapeutického vkladu do budoucnosti oboru nosnější než průpravou získané poznatky, návody, zkušenosti a vzory.
Psychoterapie je cestou k původnosti spontaneity sebe samého. O to více pak průprava v tomto oboru. Lektoři tohoto kurzu budou přicházet a odcházet, kurzy začínat a končit, ale psychické dílo, které na sobě a na světě udělat máte, za vás nikdo neudělá. Zůstanete-li sobě věrni, svět ani psychoterapie o vás nepřijdou. Dost možná, že jste tu, abyste neminuli svoji svobodu přispět k lepším možnostem světa a sebe, svého světa a světského sebe.
Nejen bytí, tedy tomu, jak jsme jsoucí, ale také péči o psýchu, tedy i psychoterapii vždy již nějak předběžně rozumíme. Chce se nám myslet nad tím, že, proč, jak, jak to, že jsme. Potřebujeme pobývat s bytím, nebytím, smrtí, láskou a jejich protiklady, se zdravím, které je umožňují, s mocí a nemocí, které otázky bytí otvírají do různých vnímavostí. Bez porozumění sobě nezbývá nic. Ztrácíme pevnou půdu pod nohama, z malicherných důvodů sklouzáváme do nejistoty, úzkosti, paniky.
Máte-li se ve způsobu porozumění věčným lidským tajemstvím osobně zaplést s některým z psychoterapeutických směrů a psychoterapeutů, hleďte, abyste se zapletli s těmi, kdo rozvinou původnost vašich vývojových možností, kdo budou schopni analyzovat samozřejmost hnutí vaší mysli.
Co je možné a účelné v psychoterapeutické průpravě předávat a zážitkově objevovat? Co by se vám a vaší účastí na psychoterapeutické průpravě mohlo nebo nemělo přihodit? Jak vůbec může být možné léčebné schopnosti a dovednosti probouzet, získávat, rozvíjet, udržovat a neztrácet? Otázky jsou svátostí myšlení. Nemohou být špatné. Špatné mohou být jen odpovědi. Je lépe setrvat v napětí otázky než se spokojit s bídným pohodlím špatné odpovědi. V napjatém údivu otázky myslíme. Podržme si více živých otázek než mrtvých odpovědí.
Myšlení je vždy omezené. Je v rozporu s konáním. Nedomyslíme, co činíme. Co víme, přijímáme v samozřejmosti myšlenkových celků, které nebývají takové, jakými se zdají. Oproštění se od předpojatostí, hledání původu pochybností nebo naopak idealizací, setrvalé tázání se po nich, jsou ctnostmi Daseinsanalytiků.
Jsme nekonečně jedineční a rozdílní. Psychologie se rodí z vědomí jedinečnosti a jinakosti druhého. Psychoterapie ctí strasti trpícího. Je ve sporu s totalitou a tyranií. Ty zbožňují moc, sílu, soudržnost a úspěch dominujících. V jejich rozvrhu nemá trpící svou bolestí obtěžovat. Má trpět tiše a zdeptaně. Má zvnitřnit smysl vlastního trpného údělu, trpět nenápadně, ve studu nebo vině za vlastní utrpení. Nemá vlastní trpně - trapnou existencí kalit úlevně lehkovážnou možnost neexistovat dominujícím.
Jsme obtížně sdělitelní napříč různými ražbami kulturních dědictví nesčetných společenství, jejich nadčasových příběhů. Hovor o nich je intimní, je-li vůbec možný. Nese nebezpečí provalení konfrontačního napětí nepředvídatelnou a silnou emocí. O tom, co je životně významné, raději neuvažujeme. Nedokážeme o tom ani soustředěně, významově mlčet, ani se ve významovém mlčení usebrat k nadhledu, který by pak vyslovením poskytl domov bytí. Raději přitakáme řečnění, přestože vnímáme svízelnost stylizačně tendenčních komunikačních obtíží. Prázdné řeči nás unavují, bytostně neuspokojují, ve světě klamou, vrhají do samoty, citově nás vyprazdňují a poškozují nám zdraví.
Daseinsanalýza není inspirována prázdnotou znicotnění, ani objektivitou věd, ani spekulací, ani empirií. Je oslovena zasutým bytím starých Řeků. Hledí k fenoménům. Poukazuje na filosoficky podstatné, nikoliv na vědecky zobecnitelné, opakovatelné. Vnímání fenoménů sbližuje Daseinsanalýzu s uměním. Obě zakládají své vědění na rozlišeném významu jedinečného. Na tu pocitově a zdravotně vnímatelnou jedinečnost významného, na niž poněkud zjednodušeně ukazuje přísloví rčením: „Co jednomu med, to druhému jed.“. Daseinsanalýza chrání pestrosti rozdílných jedinečností. Je si vědoma, že jsme živi z „divně jedinečné polévky“.
Psychoterapeutická a psychoanalytická péče o psýchu vznikaly v Karteziánském ideálu vědy. Obě podoby péče o duševní zdraví se s tímto ideálem vědy jen nesnadno vyrovnávaly. Vědou kladený svět vedl léčebné snahy těchto blízkých oborů k demonstrativním gestům objektivní vědeckosti, ke stupňování rozsahu nároků na odbornou průpravu psychoterapeutů. Radikalizace nadějí a realistické pochybnosti o tom, že bychom se snad mohli blížit k vědeckému zvládnutí psýchy, vedly k vzájemnému znehodnocování teoretických názorů a léčebných postupů, k prestižním gestům, k rozpadu oborů, ztrátám srozumitelné řeči, ke konfrontačním střetům o psychoterapeutické koncese.
Jakoby psychoterapeutická, psychologická a psychoanalytická péče nebyly konány lidmi v plnosti jejich pestré člověčiny. Každá péče skrze psýchu přece musí překračovat meze vědy právě touto nevyhnutelnou účastí rozdílných a nakonec vždy nepochopitelně jedinečných, neuchopitelných a nekonečných bytností lidských bytostí. Ne každá psychoterapie si to však dovolí uvědomit a vědomě s tím pracovat. Raději hledá jistotu sebou na tzv. objektivitě vědy než na rozvrzích existenciální filosofie. Raději setrvává v zapomnění na bytí, zjednodušuje a redukuje své pojmy, teorie, meze poznání a vnímání, než by strádala otázkami. Otázkám bytí uzavřená psychoanalýza, psychologie a psychoterapie se spolu s vědou, nakonec, ke své škodě, staly sociálně mocnými institucemi. Spolu s vědou dále konají a objevuj, ale v existenciálním smyslu nemyslí, ani myslet nemohou. Není formálního myšlení, ale je osobně intimní projasňování, je živelné spočinutí a rozpoložení v otázce. Přemýšlení předpokládá pobyt u přemýšleného a v přemýšleném.
Století sporů o původně specificky středoevropskou psychoterapii vyústilo do Štrasburské deklarace, podle níž my psychoterapeuti v prostoru EU společně uznáváme, že:
1. Psychoterapie je nezávislá vědecká disciplína, jejíž výkon je nezávislým a svobodným povoláním.
2. Psychoterapeutický výcvik probíhá na pokročilé, kvalifikované a vědecké úrovni.
3. Je zajištěna a garantována rozmanitost psychoterapeutických metod.
4. Úplný psychoterapeutický výcvik zahrnuje teorii, sebezkušenost a praxi pod supervizí. Poskytuje přiměřenou znalost různých psychoterapeutických procesů.
5. Do výcviku lze vstoupit na základě rozličné předchozí kvalifikace, zvláště v humanitních a sociálních vědách.
Po více než dvacetiletém vlivu historicky svobodnější části Evropy se nakonec i české psychoterapii podařilo osvobodit z poněkud naturalistické, jen zdánlivě samozřejmé a společensky sporné idealizace bílých plášťů. Česká psychoterapie se probudila, aby mohla být psychoterapií v evropském smyslu psychické léčby, aby na sebe vzala vlastní zodpovědnost za péči o psychické souvislosti nemoci a zdraví potřebných.
Zejména psychoterapeuti pracující mimo zdravotnictví iniciovali vznik České asociace pro psychoterapii (ČAP). Zastřešili práci psychoterapeutů působících nezávisle na zdravotnictví a na zdravotních pojišťovnách. Česká asociace pro psychoterapii spojila také spolky různých psychoterapeutických směrů a jejich instituty.
Obec Daseinsanalytická (ObDA) se hlásí k České asociaci pro psychoterapii, aby v jejím rámci převzala svůj díl závazků a svobod konat existenciálně a fenomenologicky orientovanou psychoterapii. Chce spolu s ní dbát o tuto náročnou, přitažlivou společensky naléhavou a zdravotně nenahraditelnou práci.
V dynamice proměn mnohých společenství, pohybu hodnot a otřesu tradic vzniká důvod péče o psychicky ohroženého jedince. Nejde však jen o jeho nitro a niterné procesy. Mnohé, zvláště pak idealizované ústupy z veřejného prostoru do obtížně prokazatelné vědomé nebo nevědomé niternosti, nemusí podporovat zdraví. Přestože jsme bolestivě poznamenáni totalitou, vracíme se k odhodlanému sdílení významu demokraticky otevřeného veřejného prostoru, míst ukazování výtečnosti možných skutků ve prospěch společenství, do místa, které by mohlo být domovem – ohnivým střetem světa.
Se vznikem České asociace pro psychoterapii vzniká veřejný prostor české psychoterapie. Vznik Obce Daseinanalytické otevírá veřejný prostor Daseinsanalýzy. Oba spolky vytvářejí navazující prostory pro psychoterapeuty existenciálně a fenomenologicky orientované. To není samozřejmé. Totalita psychoterapii nesnáší. Lichotí pokleslostem. Napomáhá okrojování. Žije z násilného předávání moci potlačených potlačujícím.
Přestože existujeme v nevyhnutelné pokleslosti, můžeme se totalitě bránit a překonávat sklony k totalitám. Můžeme neodpovědět, jsme-li osloveni méněcenností. Můžeme na sebe brát svou vinu, své svědomí, své bytí, svůj svět, kterým můžeme i nějak rozumět a třeba si i přiznat, kam až jsme s to porozumět jinakostem a kde již tápeme a nerozumíme.
Nezříkejme se možnosti osobního vlivu, chopme se vlastní možnosti porozumět si v pospolitosti. Sejděme se na návsi, náměstí, nebo ve Fokusu, abychom tvořili autentickou pospolitost, solidaritu otřesených. Je zbytečné scházet se proto, abychom si vzájemně předváděli mistrovství psychoterapeutických dovedností, ukázky neboli ochutnávky psychoterapeutických oborů, rychlost, výkonost a zdánlivé bezpečí výcvikových dálnic. Nescházejme se k neviditelné ruce trhu s výcviky. Scházejme se k původní aktualitě smyslu psychoterapie. Vydejme se po jejích úzkých a nepevných, ale psychoterapii vlastních pěšinkách, bezpečně vedení bolestí člověčích tajemství.
Rozpad monopolu udílení psychoterapeutických akreditací Českou psychoterapeutickou společnosti při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vznik nových spolků a nové dynamiky českého psychoterapeutického prostoru tvoří i nové podmínky pro nově přicházející zájemce o psychoterapeutickou průpravu v Daseinsanalýze. Váhy se posouvají od institucionálních garancí k odhodlání jedince nést a unést nejistoty, zažít léčebný vliv psychoterapie a naučit se psychoterapeuticky konat bez opory zdravotních institucí a pojišťoven.
Jsme svědky nevyhnutelného ústupu financování psychoterapie z veřejných, do jisté míry anonymních a obtížné kontrolovatelných peněz ve prospěch adresně konkrétního hrazení psychoterapie potřebnými. Peněžní vztahy byly, jsou a mají být významnou součástí psychoterapeutického vztahu. Psychická terapie nemá být idealizovaná ani zlhostejnělá, zbavená peněžní závaznosti, mnohé významnosti a někdy i oběti. Jsou dnes lidé s to brát doopravdy psychoterapii prováděnou za anonymní, nebo neujasněně držené peníze? Psychoterapie potřebuje plnou, mnohostrannou, živě probuzenou účast klienta na léčebném procesu.
Přestože jsou změny proplácení psychoterapie nevyhnutelné, dávají tušit řadu změn, potíží a nejistot. Budou se týkat nejen těch, kteří již léta za velmi různě se proměňujících podmínek v psychoterapii pracují, ale mohou se i nepříjemné dotýkat těch, kdo v nejistých podmínkách financování psychoterapie se teprve odhodlávají vložit své mnohdy nesnadno a poctivě vydělané peníze do kvalifikace s perspektivou nejistých výdělků.
Menší spolky nemají tak velké povinné výdaje, mohou úsporněji hospodařit a snáze ustupovat k nízkonákladové činnosti, snáze se mohou dohodnout na finančních podmínkách jedinečné průpravy. Nižší základna členů menšího spolku usnadňuje vzájemné porozumění, brání formalismu, zbytečným zábranám mezi psychoterapeuty, mezi zkušeným a méně zkušeným psychoterapeutem, mezi supervidovaným a supervizorem.
Z podstaty psychoterapie a neuchopitelnosti psýchy plynou důvody k nedůvěře k formálním, jednorázovým, nadčasově a neodvolatelně platným kvalifikačním koncesím. Vrtkavost světa a krutost jeho neúspěchů volá po autonomii menších týmů, které by vedly přirozené, ne delegované autority. Rozvoj informatiky jim napomáhá. Společenská dynamika a proměny duševních potíží volají po filosofické universalitě psychoterapeutického myšlení. Většina psychoterapeutů filosofie nedbá. Daseinsanalytici se převážně těší z vlastní výhody v dobré účasti na existenciální filosofií.
Přesto Dasiensanalýza není filosofií. Léčí, je terapií. Právě proto, že je existenciálně filosoficky a fenomenologicky průkazná, vědomá si této odlišnosti od vědy, musí být samostatným psychoterapeutickým směrem, i kdyby tím v jiném významu třeba i trochu trpěla. Spočívá na jinak rozvíjených psychických funkcích. Nadřazujeme osobně léčebné možnosti možnostem kulturním, vědeckým a filosofickým. Daseinsanalýza je pojmenována Ludwigem Binswangerem, založená Medardem Bossem a mezioborově zakotvená v dílech Sigmunda Freuda a Martina Heideggera. Rozvíjí se úspěchy psychoterapie a existenciální filosofie a prorůstá bohatstvím kulturních vlivů, které podporují návrat člověka k jeho holé původnosti, vtělené otevřenosti a projasněnosti bytí označené Dasein. Jeho možnost je vykazatelná v sobě vlastních možnostech času, v přítomné otevřenosti chvil minulých i budoucích.
Ve vzájemně otevřeném sdílení se pokoušíme o uvolňování zasutých významů a zření fenoménů oproštěných od zavádějících metafyzik tak, jak pobytu přísluší. Ve svobodné, přiléhavé a vzájemně otevřené řeči hledíme k věci samé tak, jak se sama mnohým způsobem ukazuje – také tím, že a jak se skrývá. Jde v ní o projasněný, vědomě přijatý, otevřený postoj, otevření možnosti veškerého uzdravení jedinečného pobytu, převzetí odpovědnosti za vlastní možnosti ve společně obývaném světě, o posílení jejich přirozené vzájemnosti a celistvosti. Jde o přeladění rozpoložení, nové porozumění minulému a svobodnější otevření se budoucímu.
Co je Obec Daseinsanalytická? Spolek Daseinsanalytiků, který spolu s Českou asociací pro psychoterapii dbá o způsobilost svých členů k profesnímu výkonů Daseinsanalýzy, tedy také psychoterapie. Zápis nového člena do spolku je zatím bezplatný a členství je stále ještě bezpříspěvkové. Předpokládá plnoletost a aktivní zájem o Daseinsanalýzu.
Daseinsanalytická psychoterapie se od ostatních škol psychoterapie liší zejména tím, že ve zdánlivě obyčejné řeči s klientem vnímá jsoucí niternou světskost. Tato niterná světskost je již ze své podstaty individuální. Proto se daseinsanalytická psychoterapie zříká metod a technických postupů a namísto nich přináší prožitek sounáležitosti s klientem, jeho světem a se situací terapie. Tuto niternost světskosti chceme původně propracovávat i s frekventanty našeho výcviku. Takový proces je obtížné předvídat, standardizovat, objektivizovat a smluvně zaručovat. Je jedinečnou událostí a osobním údělem. A z tohoto důvodu se také může jevit jako mírně vágní, přesto se ale pro nás nestává neujasněným.
Kvůli, nebo snad díky tomu nemůže naše průprava zatím a pro každého uchazeče být více standardizována, než tak, jak od nás očekávají nadoborové a nadnárodní struktury. Našim frekventantům chceme nabídnout vzdělávací systém, který jim pomůže v tom, aby dokázali prožívat společně s klientem jejich setkání a jejich dialog způsobem, který jim bude vlastní. Každý frekventant tak projede do značné míry jiným, vlastním vzdělávacím procesem, který by ho k tomuto úkolu měl připravit. I přes to ale udržujeme jádro našeho vzdělávacího programu takové, aby splňovalo podmínky běžné ve světě i u nás. Naše průprava, tak jak je postavena, splňuje podmínky, které na výcvikový program klade Evropská asociace pro psychoterapii (EAP) i Mezinárodní asociace pro Daseinsanalýzu (IFDA). Jako výcvik pak bude naplňován a od roku 2016 také kontrolován a zaštiťován Českou asociací psychoterapeutů (ČAP). K přijetí do průpravy předpokládáme dosažení alespoň 23 let věku uchazeče, 3 let vysokoškolského studia (podporujícího zájem o psychoterapii).
Naše průprava je rozdělena do dvou na sebe navazujících a vzájemně provázaných částí. První část by měla vést frekventanta k tomu, aby byl schopen pracovat s klientem a vést ho k většímu zdraví. Základem této části je vlastní individuální psychoterapie, kterou frekventant může absolvovat u kteréhokoli lektora v rámci naší Obce. Vzhledem k tomu, že si je každý z nás vědom svých limit a omezení, nenutíme frekventanta, aby celou tuto dobu trávil v dialogu jen s jedním terapeutem, a podporujeme různorodost, kterou přináší širší zkušenost. Za jedno hodinové sezení si naši terapeuti účtují v průměru 400 Kč s možnými individuálními odchylkami. Tato část má pomoci frekventantovi k tomu, aby především reflektoval a raději i rozvíjel svou vlastní osobnost, aby poznal své meze a dokázal je co možná nejlépe překročit či aspoň je vnímat a brát ve své práci v úvahu a v neposlední řadě, aby prožil situaci terapie sám na sobě. Nám pak umožňuje nahlížet lepší vývojové možnosti frekventanta. Domníváme se, že tohoto úkolu není možné dosáhnout v čase kratším než 150 hodin.
Dalším pilířem první části výcvikového programu je teoretický základ v rozsahu nejméně 150 hodin, který by měl budoucího terapeuta vybavit základními znalostmi a vědomostmi z oblasti psychologie, filosofie či všude přítomné etiky, raději než etiky nebo práva bychom však řekli existence nebo dokonce ontologie. Domníváme se, že bez těchto znalostí by bylo pro budoucího terapeuta velmi obtížné vykonávat svoji léčebnou práci. Budeme brát ohled na případné předchozí vzdělání frekventanta, uznáme předchozí znalosti a dovednost, budeme je hledět harmonizovat v celistvosti filosofického myšlení. Frekventantovi se zde nabízí svobodná volba toho, v jakém poměru bude jednotlivé bloky této teoretické průpravy kombinovat a bude mít také možnost zařadit své vlastní příspěvky. Chceme co nejvíce rozvíjet svobodu toho, jakou cestou se náš frekventant bude ubírat. Tento pilíř bude mít formu přednášek, seminářů, samostudia frekventantů. Podle formy se bude odvíjet i cena, kterou frekventant za tento pilíř zaplatí.
Posledním pilířem bude skupinově naplňovaná vlastní tréninková praxe v rozsahu minimálně 150 hod. V české tradici je na skupinovou práci a výcvikové vzdělávání ve skupině, kladen tradičně značný důraz. Vzhledem ke specifikům daseinsanalytické práce, které jsme načrtli, výše vnímáme individuální práci jako do jisté míry důležitější. I přes to se ale nechceme skupinové práce vzdát a vnímáme její positiva, a proto ji zařazujeme jako třetí pilíř našeho vzdělávacího programu. Skupinová zkušenost přináší zcela specifické momenty a možnost setkání, počtem náhledů širší a pestřejší než jakou nabízí individuální setkávání.
Celá první část průpravy by frekventanta neměla frekventanta připravit o více než 90 000 Kč, tj v průmětu 200Kč/60minutovou hodinu. Vnímáme jako nemožné absolvovat tyto povinnosti v čase kratším než 4 roky. Důležitější však, než formální kritéria, tj. rozsah a délka prokázaných hodin a obhajoby závěrečné kazuistické práce je skutečná osobnostní změna, profilace jedinečně léčebných možností zájemce o psychoterapeutickou průpravu u nás.
Po absolvování první části, jak pevně věříme, bude frekventant mít dostatek znalostí a zkušeností k tomu, aby se mohl zvát terapeutem, a bude moci pracovat s klienty, zatím ale pod supervizním dohledem, který je také podstatou druhé části. Zde budeme po frekventantech žádat, aby absolvovali alespoň 100 hodin supervize své práce, v ideálním případě doplněné audio nebo audiovisuálním záznamem sezení. Vzhledem k tomu, že si jsme plně vědomi obtíží, které se se záznamem sezení mohou pojit, nebudeme audiovisuální materiál vyžadovat u všech supervizí, ale pouze u zhruba desetiny z nich. Stejně jako samotná psychoterapeutická práce, tak také práce supervizní bude probíhat jak ve skupině tak také individuálně, neboť si jsem plně vědomi, že obě tyto modality mají svá jasná positiva. Budeme frekventanty motivovat, aby individuální a skupinovou supervizí procházeli v pokud možno podobném poměru. I v této části bude frekventant podporován v tom, aby se dále účastnil teoretických seminářů dle svého výběru.
Případným zájemcům o členství doporučujeme podat písemnou žádost na výše uvedenou mailovou adresu nebo poštou: Obec Daseinsanalytická, Havanská 6, Praha 7, 170 00. Kromě kontaktních a osobních údajů doporučujeme v žádosti o členství uvést výčet posledních vzdělání a praxí, zejména těch, které mají vztah k psychické péči o potřebné. Představenstvo ObDA pak pravděpodobně kladně vyřídí žádost o členství a nový člen bude podle své kvalifikace zván na ty akce spolku (např. přednášky, semináře, supervize), kterých by se mohl aktivně účastnit. Projeví-li zájem o získání psychoterapeutické kvalifikace, budeme společně hledat osobní a jedinečné cesty k jejich dosažení.